Kdo se bojí, nesmí…tábořit na sněhu.
Výprava začala slibně. Vyrazili jsme vlakem směrem na Vlašim. Venku bylo nádherné počasí, které přímo vybízelo k podzimní vycházce do přírody. 
Téměř všichni byli po cestě překvapeni rychlým výsadkem z vlaku přibližně 13km od našeho tábořiště. Batohy sice tlačili po cestě do zad, ale o to více budeme příště myslet na to, co si s sebou vzít a bez čeho se raději obejdeme. Na tábořišti vyrostlo za instrukcí vedoucích malé stanové městečko, které se pyšnilo svoji krásou. Spát se šlo s úsměvem na rtech, víkend teprve začíná.
Druhý den po snídani museli děti vyrazit do Divišova na nákup pro jídlo. Bohužel se to poté neobešlo beze změn v jídelníčku. Tak například těstovinový salát se musel změnit na těstoviny se zelím. Na oběd jsme ale zatím měli stále dle plánu fazole s rajskou omáčkou. Byly výborné, ale vařili se až příliš dlouho. Práci na naší kuchyni jsme pak než padla tma stihli jen polechtat. Večer na všechny čekal neplánovaný výlet po okolí. Trocha dobrodružství neuškodí.
Byl tu třetí den a bohužel den krizový. Práce na kuchyni se rozjela v plném proudu, 
ale počasí nám vůbec nepřálo. Od rána pršelo a jak plynul čas, měnil se déšť na sníh. Bylo to sice fajn, poněvadž jsme už nebyli mokří, ale u jednoho ohně jsme se všichni ohřát nezvládali. Bylo rozhodnuto – pojedeme domů. Za pomoci rodiču jsme sbalili co se sbalit dalo a děti odjely zpět do Prahy a do tepla.
Na tábořišti zůstala jen hrstka vedoucích a nejstaších, kteří zde udělali poslední nejnutnější práci, pobalili zbytek věcí a druhý den se vydali také domů.
Doufám, že nás tato výprava neodradila od toho, vydat se i příště do nepřízně počasí. Je důležité, že si dokážeme přiznat, že na něco nemáme, ale nemělo by nás to odradit od toho, žít život naplno i nadále.
Zasněžené fotky z výpravy naleznete v naší fotogalerii.
Niva
9.11.2012