Výprava do Votic
V pátek jsme se sešli v hojném počtu na letošní první trojdenní výpravu. Jeli jsme vlakem do Votic, kde jsme zjistili, že do vesnice je to ještě velký kus cesty. Naštestí děti byly statečné a jen s občasným zakňouráním došly až ke klubovně. Nejen, že jsme dorazili až za tmy, ale ještě jsme z internetu špatně opsali adresu a telefonní číslo, takže jsme se nemohli dovolat paní správcové a tudíž jsme se nemohli dostat dovnitř. Než došlo k tomu, že bychom přemýšleli o návratu či o přespání venku, tak nás naštěstí zachránili dva kluci z Votic, kteří náhodou paní správcovou znali a zavolali jí že jsme u klubovny, ufff.
Honem jsme si dali horkou rajskou polévku jako druhou večeři a s teplým břichem jsme se schoulili do spacáků na zemi v klubovně.
Sobotní dopoledne jsme trávili hrami venku před klubovnou, dokud nedorazili zbylí vedoucí a Míša. Pak jsme si dali brzký oběd, tentokrát to všem chutnalo, měli jsme od Tíška skvělé žluté rizoto:). Po obědě jsme vyrazili vlakem do Olbramovic, kde nás několikrát napadl prudký, ale krátký déšt. Poslední napadnutí děštem vypadalo děsivě, tak jsme si zalezli do tepla na čaj, ale než jsme ho dopili, vykouklo na nás sluníčko, které nás neopustilo až do večera. Vydali jsme se po turistické značce zpátky do Votic, naše průměrná rychlost chůze byla cca 1km/h, ale i tak jsme dorazili do Votic před setměním, s několika kartičkami se zprávou, které symbolizovaly nejlepší splnění jednotlivých úkolů (udržení rovnováhy, znalost uzlů, znalost morseovky, opičí dráha, vytrvalost a síla nohou (dřepy) i rukou (držení polen)). Večer na nás čekal malý táborák s opékáním buřtů, nám všem to moc chutnalo:-)!
Po večeři jsme po sestavení kartiček zjistili, že musíme připravit rituál, abychom mohli zachránit prince Riliana, který byl zaklet do malé postavičky. Obě družiny obalily židli alobalem a přivázali prince provazem k židli. Pak židli odnesli ven, kde ji pokryli dekou a kolem židle se zapálily svíčky. Poté se všichni chytli za ruce, zavřeli oči a ze všech sil si přáli, aby se princ osvobodil ze zakletí zlé Bílé čarodějnice, vládkyně Narnie.
Když jsme otevřeli oči, tak před námi pod dekou bylo něco velikého…. strhli jsme deku a před námi byl seděl na židli opravdový rytíř-princ Rilian v živé velikosti. Rychle jsme ho odvázali z lana a princ Rilian nám moc děkoval za jeho záchranu. Také nám řekl, že se máme dobře vyspat, abychom nabrali dostatek síly na dalekou cestu ven z podsvětí…
Po cestě domů jsme se stavili v Benešově u Prahy v místním bazénu kde se děti dosyta vyřádily a pořádně umyly a pak hurrrá domů do Prahy k rodičům.
29.4.13 Křeček