tancem baletu v Petrohradě, putováním za Polárním kruhem,…
Letošní Šumava se nám změnila v olympijskou vesničku Soči, poznali jsme to hned, jak nás přívítal uvítací výbor (Žabka a Čil).
uvítací výbor Olympijské vesničky v Soči
Stylově jsme dostali chléb se solí a byly jsme dle jednotlivých reprezentací rozděleni do pokojů a následně do týmů. Po ubytování po jednotlivých týmech z Tatarstánu, Jamajky, Fiji, Velikonočních ostrovů jsme běželi z pochodí z Atén rovnou k nám a mohli začít Olympijské hry.
zahajovací ceremoniál
Druhý den nás uvítala chumelenice, ale ta nám nezabránila pořádně se po ránu protáhnout, protože nás čekal výlet do Horní Kvildy, část našich reprezentantů vyrazila brázdit svahy a tak se dostat z kvalifikace do finále.
Po návrat všech do vesničky jsme vyráběli šátky v barvách hostitelské země. Po vydatné polívce jsme přijali výzvu na Ruskou ruletu a plnili nelehké úkoly. Navečer přijela důležitá delegace a tak bylo potřeba se vyparádit a přichystat uvítání.
výroba šátků
V pondělí ráno čekalo protažení těl venku, snídaně a již s lyžemi spěch na skibus a celodenní lyžování. Po návratu jsme zapátrali ve svých pamětech a snažili se sepsat, co vše víme o Rusku. Dle toho, co jsme říkali nám OK nebo KO dávala velevážená ruská porota složena jen ze samých odborníků na ruské tradice, kulturu, historii, …
naše skvělá porota
Protože naše znalosti byli někdy dosti chabé, vydali jsme se k polárnímu kruhu, kde jsme našli otázky, které jsme měli vyznačit do mapy. Pokud naše znalosti nebyly tak zdatné, mohli jsme si běžet pro nápovědu, ovšem to si každý dvakrát rozmyslel…
tak kde asi leží ten Ural???
Protože skrz Rusko jezdí Transsibiřská magistrála, tak velcí dostali přednostně lístek a ve 4h ráno jim odjel vlak směrem Pláně-Zlatá studna-Zhůří, kam jsme dorazili za ranního rozbřesku, posnídali jsme a po cestě zpět, kterou jsme si zkrátili, se někteří z nás stihli ponořit do pohyblivých písků…..
hledání směru ve 4h ráno na Pláních
Odpoledne bylo focení baletního souboru v Petrohradě, každý tým si vybral typ fotografie, kterou chtěla a potom se ji snažil co nejvěrněji ztvárnit. Malé nahlédnutí do jedné z šaten baletek.
baletky před Louskáčkem
Protože sportovci přijeli na dočasné vízum, museli si ještě dojednat pořádné zdravotni i cestovní pojištění, získat potvrzení a vše toto vyřídit na příslušných úřadech a to se právě ukázalo jako velmi tristní. Zejména technická způsobilost přivezeného vybavení byla na štíru.
Dalšího dne jsme lyžovali na svahu a pak se odebrali do Enviromentálního centra do města Vimperk, kde jsme měli i malý rozchod. Po návratu nás čekala etapa s názvem Lenin, která byla nepodobná Riskuj.
Ve čtvrtek vyrazili běžkaři opět na Modravu, mladší šli kratší cestu a pak bobovali a starší šlli na slatiny k Borové Ladě, kde objevili vynikající informační středisko. Po návrat nás čekal ruský výcvik zájemců do kosmu, no co naděláme, bohužel to vyhrál Gagarin. Kterého jsme uvítali hymnou, zdravicí, vyrobenými plakáty a verši.
Na jeho počest jsme se večer učili ruské tance a to nám šlo výborně.
tancování na ruské lidové písně
V pátek jsme naposledy vzali na nohy lyže a šli na celý den na Zadov. Po příjezdu nás čekala Petrohradský divadelní spolek, shlédli jsme divadlo a pak jsme dostali za úkol pár děl také zpracovat a předvést s tím, že ostatní týmy hádali, co předvádíme. Vše je natočeno na videu, čili musíme jen počkat, až jej sestříháme.
představení
Čekal nás závěrečný cerenoniál a vyhlášení vítězů a to sice jak za úklid pokojů, tak zejména za horovou hru. Jak se vše odehrálo a kolik pirohů se snědlo se podívejte do naší fotogalerie.
V sobotu jsme se uklidili olympijskou vesničku, zahráli si terénní pexeso, došli na oběd, sbalili vše do autobusu a odjeli opět do své vlasti, s medailemi na krku. Tak snad za 4 roky se uvidíme na dalších zimních hrách:-)
Více v naší fotogalerii.
26.2.2014, Věrka