odjelo na společnou výpravu na středověké hradiště Curia Vítkov.
Pravda, tolik lidí a to ještě připočtěte rodiče dětí a zpoždění dopravní společnosti, zkrátka ucpali jsme nástupiště při pátečních odjezdech do Liberce. V Liberci na nás naštěstí čekal objednaný autobus a odvezl nás do Horního Vítkova.
Páteční den
K odchodu a tím vzetí jídla do ruky, zavelel Slimák do Rysů a šel hrdě v čele, s ním tam šel i Křeček a oba dva zapomněli odbočit a tak se stalo, že jsme si lehce prodloužili cestu do hradiště. Asi 1km je na dohled od zastávky kopeček a na něm je vidět hradiště.
Když jsme došli měli jsme krásný výhled na přírodu kolem nás a na louku, kde se pásly ovce a koně. Uvnitř hradiště nás přivítal správce hradiště, vysvětlil nám pravidla, kam můžeme, kam naopak nesmíme, kde je voda a kam se chodí na toaletu. Trochu jsme prozkoumali okolí, najedli se, postavili stany a šli spát, slunce pomalu zapadlo a my zapadli do spacáků.
Sobotní den
Ráno nás probudil Křeček, sice o půl hodiny dříve, než jsme se dohodli, ale aspoň byl rychlý start do nového dne. Po vzájemném seznámení a skvělé snídani, která, jako všechno jídlo byla inspirována danou dobou a možnostmi stravy (chléb+tvaroh+pórek+okurka) nás správce hradiště přivítal v novém dni.
správce hradiště nás požádal o pomoc. Na návštěvu má přijet král a on potřebuje pomoci s opravou zchátralých staveb, výrobou věcí, … Ale protože je hodný, tak za svoji práci dostaneme mince. Za mince si můžeme koupit svačinu a oběd pro skupinky ve kterých jsme byli rozřazeni. Na práce byly: tkaní na stavu, výroba šperků, sekání třísek, řezání dřeva, vymazávání škvír mezi trámy domu blátem, kování hřebíků i mletí mouky.
Bohužel ne všichni pracanti byly šikovní a tak musela naše Nela (od Potkanů) odjet k felčarovi a ten ji poslal do špitálu a pak odjela domů s Křečkem, snad se brzo uzdraví!
Všechny skupinky popoháněl čas k obědu, za vydělané mince nakoupili v obchodě a šly si uvařit na ohni oběd. Potkani sice postavili ohniště jako poslední, ale za to si upekli výborné palačinky s povidly a hrachovou polévku. Nejvíce se pekly palačinky, pak se smažila vajíčka s cibulkou, hrachové nebo uzené polévky, zkrátka samé dobroty.
Bohužel, co se nestalo, když jsme měli rozvařená jídla, spustil se slejvák. Nicméně, skaut je nepromokavý a tak jsme vydrželi. Těm, co smažili palačinky se to ovšem dost nelíbilo, protože vařící olej a voda do něj, to není zrovna příjemné a občas i šlehly plameny:-). Naštěstí vedoucí včas zareagovali a nic se nikomu nestalo.
Po zaslouženém obědě přišel opět správce hradu a my jsme se dozvěděli, co se bude dít dál.
Již dorazila Pánova královská družina a tak vás naučí, jak se správně bojuje, kdyby se stalo, že by někdo naše hradiště přepadl.
Trénovali jsme jak šerm, tak svoji pozornost při proběhnutí uličkou mečů. Nakonec správce svolal TURNAJ! Měli jsme druhému týmu mečem zasáhnout nafouklé balónky v ruce a to tak, aby praskly.
Mezitím přišla štolba a my jsme se mohli projet na koních
Opět se dostavil správce se svým pobočníkem, aby nás sdělili, že se král blíží a tak je potřeba vystrojit mu dobrou hostinu a zároveň začít připravovat zábavu. Tak jsme vyrazili ven z hradiště, vyrobili si oštěpy pro lov zvěře. Každý si v lese našel dlouhý rovný klacek a musel mu ořezat špičku. A šli jsme lovit! Byli jsme šikovní, ulovili jsme spoustu zvěře.
Králova družina mezitím rozdělala oheň, ulovenou zvěř (buřty) jsme si opekli. U ohně se zpívalo, Ježi a Žiry přeložily 4 písničky do znakového jazyka pro Potkaní očíčka. Dohromady jsme tedy zpívoznakovaly: Spinkej, Severní vítr, Hymnu světlušek a vlčat. Po zpívání jsme se ukládali ke spánku pod jasnými hvězdami.
Neděle
Nedělní ráno vedl rozcvičku Dráp, při které jsme tvořili zástupy, kličkovali mezi sebou a probíhali postupně mezi všemi. Po snídani nás král, který už přijel, provedl po hradišti, ukázal nám vnitřek jedné dřevěné budovy se slaměnou střechou, vysvětlil nám jaký plot a proč jej máme a řekl nám krátkou historii hradiště.
Po té jsme si sbalili věci, usušili stany od rosy a šli na hru, kterou si pro nás připravili holky z VM, Julča a Bára. Hráli jsme hru revoluce – míčová hra, při níž se poddaní snaží svrhnout krále a zaujmout co nejvyšší post ve společnosti.
Z ničeho nic přišla správcova družka a řekla nám: Udatní bojovníci, členové královy družiny zradili krále, zabarikádovali se v hradišti a vyžadují za vašeho krále výkupné, jinak jej zpět nevrátí.
A opravdu, král byl unesen, ovšem my jsme věděli, že na hradišti je ukryt poklad a pokud se nám přes hradní družinu podaří proniknout dovnitř, můžeme krále vykoupit zlatem a drahými kameny. Při vstupních branách čekali ozbrojenci se štíty, zaútočili na nás papírovými koulemi. My jsme jim to opláceli a po prvotním nezdaru, kdy se nám nedařilo jejich obranu prolomit jsme pronikli do hradeb. Postupně jsme nacházeli váčky, dokonce se nám podařilo najít hlavní poklad. Byl to nelehký boj.
Po té jsme vykoupili našeho krále zpět z rukou zrádců, ti si vzali peníze a odtáhli pryč z hradiště. Sláva! Za odměnu, jak jsme dobře králi posloužili, jsme každý dostali jeden drahokam na památku.
Následoval výborný oběh. Stihli jsme ještě nástup, kde každý oddíl zakřičel svůj pokřik. Z oddílu Rysové dostali 2 vlčata šátek, protože splnila nováčkovskou zkoušku. Společně jsme se vyfotili a už hurá na autobus a zpátky domů k rodičům.
13. června 2016
Žiry – Nikola Novotná
Ježi – Marie Pangrácová
Věrka – Věra Filipcová