Předposlední víkend v říjnu jsem vyrazili z Prahy a Brna a sešli se v Olomouci
Z Brna vyrazil Křeček s Nelou, Laurou, Kubou a Ondrou, z Prahy Markéta s Lukášem, Míšou a Toníkem. Sešli jsme se v klubovně v Olomouci, kde jsme si pochutnali na hrachové polévce s chlebem a přišel také Zbóža. Zahráli jsme si pár her, řekl nám pohádku a pak jsme se uložili do spacáků.
Sobotní ráno jsme vstávali hodně brzo, protože jsme museli jet na Svatý Kopeček u Olomouce, kde náš čekal orientační běh, který pořádalo CDY pro neslyšící sportovce. Na začátku nám jeden zkušený závodník udělal menší přednášku a řekl pár zajímavostí o orientačním běhu, rozdal pár rad.
Rozdělili jsme se na několik týmů, v každé skupině bylo několik dětí a jeden dospělý jako doprovod, abychom se neztratili. Do cíle jsme doběhli všichni a také jsme našli všechny kontroly, které pro nás byly připravené.
Zatímco jsme čekali na ostatní dospělé závodníky, hráli jsme hry od CDY na louce u startu, kde byl i cíl. Dostali jsme také svačinku :-), která nám chutnala. Když už dorazili všichni závodníci do cíle, přišel čas na vyhlašování vítězů. První se umístila Markéta s Toníkem a Maximem, druzí byli Želva s Nelou, Lukášem a Kubou, na třetím místě byla Smíšek s Laurou, Mísou a Ondrou.
Po vyhlašování jsme byli opět vyhládlí, dali jsme si oběd a vyrazili do aquaparku. Markéta s Toníkem už ale jeli domů do Prahy. V bazénech jsme se vydováděli na tobogánu i v divoké řece nebo na skluzavce. Najednou byl konec, tak rychle nám to uběhlo!
K večeři nám Ježi s Želvou uvařily skvělý guláš, poslechli jsem si pohádku a šli spát, protože jsme byli po dni plném zážitků velmi unavení.
V neděli jsme si přispali, nasnídali se a začali uklízet klubovnu. Po jejím uklizení jsme si vyzkoušeli orientaci s buzolou ve městě. Nakonec jsme došli do cíle a zjistili jsme, že to je velký starý strom v parku v Olomouci. Povídali jsme o něm a zjistili, jak se dá rozlišit letní a zimní dub, změřili jsme i jeho rozměry pomocí našich těl (přesně 6 dětí pokrylo obvod kmenu:-)). Vyfotili jsme se, došli na hřiště, kde jsme si asi půl hodiny hráli a vrátili se akorát na oběd a po něm už jsme vyrazili domů.
Více fotografíí v naší galerii.
1. listopadu 2016
Křeček – Honza Semerád