29. 3. – 1. 4. 2018
Výprava na Velikonoční ostrov do Letohradu
53. skautský oddíl Potkani se o Velikonocích vypravil na čtyřdenní výpravu do Letohradu v Orlických horách. Děti po škole a vedoucí po práci ve čtvrtek 29. března sbalili svoje spacáky, karimatky, ešusy, šátky a stezky a vyrazili vlakem za dobrodružstvím. Cesta pro skupinku z Prahy začala lehce dramaticky, jelikož na trati spadlo vedení a vlak zůstal trčet v Kolíně skoro 2 hodiny. Na základnu jsme tak dorazili až za úplné tmy. Teplá večeře byla už ale naštěstí naservírovaná na stole. Oříšek s Nelou, Fifinkou a Ondrou, kteří přijeli z Brna včas, nás zachránili, a sami pro nás připravili dobré těstoviny s omáčkou plnou slz. Krájení cibule jim prý dalo zabrat. Večer jsme si už pak zahráli jen seznamovací hru, vyprávěla se pohádka a šlo se spát. Krásné slunečné počasí bylo naplánováno na páteční výletní den. Za dětmi ráno přišel Ptačí muž – strážce cesty na Velikonoční ostrovy, na které bylo přichystáno několik úkolů. Některým světluškám se nechtělo moc šlapat, ale nakonec statečně držely krok s celým oddílem. Na první zastávce musely děti přichystat v lese dar Bohu z Velikonočního ostrova, a to postavením čehokoliv s ptačí tématikou z přírodních materiálů. Na oběd jsme se zastavili na krásném místě u pramene potoka, na kraji louky v místě zvaném Vápenky, kde už pro nás bylo připravené krásné ohniště. Nasbírali jsme nějaké dříví, a všichni si pak pomlaskávali nad pěkně propečenými špekáčky. Na louce jsme si ještě zahráli hru „na ostrov“, který se kolem nás zmenšoval, až v něm zbyl poslední přeživší. Moc jsme se u toho nasmáli. Po zbytek cesty do vesničky Verměřovice jsme hráli oblíbenou „kolíčkovou“ hru. Na autobusovou zastávku jsme došli s velkou časovou rezervou, a proto jsme si čekání zkrátili ještě dalšími oblíbenými běhacími hrami. Zpátky na základně pro nás připravila šéfkuchařka výpravy, Želva, výborné noky se špenátem, a večerní program byl věnován stezkám. Později se nám opět zjevil Ptačí muž a děti dostaly za úkol ulovit vzácná vajíčka z hnízda. Protože hnízdo chránili dva jiní zlí ptačí muži, musely se děti mezi nimi opatrně proplížit. Noční bojovka dopadla úspěšně, všechny děti vejce přinesly, jen Šmudla to své pak omylem rozmáčknul. Před spaním pak Lotřík povyprávěl dětem o událostech ze skutečného Velikonočního ostrova a další den byl za námi. V sobotu jsme začali dost divoce. Došlo k přepadení. Na základnu vtrhnul voják, který nám hrozil zákazem skautu. Všem nám zabavil šátky a stezky a my se společně museli poradit, jak si činnost skautského oddílu obhájíme. Společně jsme o celé záležitosti diskutovali, a děti musely přemýšlet nad tím, proč chodí do skauta, co všechno se učí a poznávají, co je pro skaut jedinečné, atd. Pro děti to byla poměrně náročná aktivita, ale Pajda s Nelou se ujaly vedení a daly dohromady petici na obranu skautského oddílu. Když se voják odpoledne opět dostavil, přednesly mu celou řadu argumentů. Voják uznal, že mají pravdu a všem vrátil zabavené šátky a stezky. Skaut byl zachráněn. Dopoledne jsme ještě stihli uplést pomlázky, nabarvit vajíčka a zahrát další pohybovku. Po obědě jsme zase pracovali ve skupinkách na stezkách, a zároveň se tak připravovali na ZVaS – Závod vlčat a světlušek, který děti čeká už za měsíc. Po svačině jsme ještě vymalovávali diplomy, které si pak děti věnovaly navzájem. Zvládli jsme se i osprchovat a krásně připravit jídelnu na večerní diskotéku. Protože jsme společně došli až na Velikonoční ostrov, čekala nás společná hostina a pořádná oslava. Tančilo se, bubnovalo se, hráli se hry a pěkně se dovádělo. K večeři jsme si všichni pochutnali na mexické tortille, která pro děti byla novým kulinářským zážitkem. Nikomu se nechtělo jít spát, ale čas byl neúprosný a po pohádce všechny děti poslušně zalehly do svých spacáčků. Vedoucí ještě tradičně čekala dlouhá porada. Poslední den byl na programu hlavně úklid a balení. Všichni se zapojili do gruntování základny s velkým nasazením. A protože vše bylo včas hotové, stihli jsme si ještě zahrát nějaké hry a dát si zpětnou vazbu. Podle ohlasů se dětem výprava moc líbila, což nás vedoucí obzvlášť potěšilo. Těšíme se opět příště!
Více fotek zde.
7. listopadu 2018
Žiry