27. – 28. 4. 2019
Poslední dubnový víkend se nezadržitelně blížil a s ním i dvě velké akce pro Potkany: Svojsíkův závod a střediskový sportovní den.
Ale hezky popořadě. Potkaní sraz byl tentokrát v pátek okolo páté hodiny poblíž vody, v klubovně vodních skautů, oddílu Argonauti. Po převzetí klíčů od Argonauta Sirky jsme začali objevovat blízké okolí. Postupně přicházely další děti v doprovodu jejich vedoucích, kteří je dříve vyzvedli. Nikdo ovšem nelenil a tak se brzy rozběhly přípravy na založení ohně, štípalo se dřevo. Zahráli jsme si staronovou hru Hutututu a poté jsme šli opékat sladké (nebo slané, jak kdo chtěl) hady. Ovšem poklidné opékání zhatil déšť. Prve spadlo jen několik kapek a říkali jsme si, že nejsme z cukru. Z lehkého deštíku se brzy stala průtrž mračen a tak jsme museli chtě nechtě vyklidit pozice. Jako první bylo evakuováno samozřejmě jídlo, následně světlušky a vlčata, skauti a pak byli schováni i vedoucí. V klubovně jsme se navečeřeli, po večeři si zahráli po skupinkách divadlo, poté se dlouze umývali (nikomu se nechtělo umýt si své nádherně pomalované obličeje) a nakonec zalezli do spacáků.
Ráno nás přivítalo línými paprsky slunce a čekal nás velký den. Starší skauti jeli na Svojsíkův závod, který se koná ob dva roky a tentokrát se konal v zeleném hájku poblíž Xaverova u Prahy. Mladší světlušky a vlčata poté jely na výlet do ZOO.
Na místo konání Svojsíkova závodu jsme se dopravili nejprve vlakem a poté vlastními nohami. Už u hromadného pochodu na start jsme přemítali, zda naši líní skauti tento pochod vůbec zvládnou, naše očekávání nakonec byla zcela lichá. Spolu s Potkany jsme při tomto hromadném pochodu potkali ještě Velkou medvědici, Rysy, ZHSK a další oddíly a družiny. Po příchodu na startovací území a zakoupení a oražení historických lístků na vlak jsme absolvovali nástup, po kterém byli naši skauti instruováni o průběhu závodu. Dostali jsme chvíli na přípravu, které jsme využili – a poté byl závod odstartován. Naši skauti společně vyběhli na trať, navigováni mapou, buzolou a vlastní zvídavostí.
Soutěžní skupinka Potkanů se rozhodla přesouvat se ke stanovištím nejkratší možnou trasou a nechodit po stezkách, což se jí bohužel stalo osudným a první půlhodinu tak bloudili v lese, neb se vydali přesně na opačnou stranu. Poté ovšem zachytili správný směr a začali ukrajovat svou ztrátu. Bohužel nestáhli ji zcela, neboť poslední dvě stanoviště nestihli. Ale to nevadilo, důležitější je buřtguláš! Náš oddíl se vrhl do přípravy buřtguláše a co ztratili při běhu, to získali svým kulinářským umem a povedlo se jim připravit buřtguláš nejrychleji, a nejen to – byl i velice dobrý! Zde musíme poznamenat, že komise patrně ráda kořeněná jídla, poněvadž náš buřtguláš nesl známky malé nehody při kořenění. Ovšem i to stačilo na velmi předsvědčivý a především voňavý výkon.
V konkurenci dalších jedenácti týmů mezi dívčími či převážně dívčími oddíly se tak Potkani umístili na krásném pátém místě. Naplněni optimismem, že úvodní ztráta bodů se výrazněji nepodepsala na výsledku, sbalili jsme se radostně a vyrazili jsme na zpáteční cestu, opět do klubovny Argonautů, kde už na nás čekala naše mladší polovina Potkánků. Ti si užili krásný den v ZOO.
Večer jsme byli už poměrně utahaní, tak jsme šli na kutě dříve – a dokonce někteří ani moc neodmlouvali. Nedělní ráno bylo sice trochu zamračené, ale vytáhlo nás ze spacáků opět předsvědčivě. Dnes byl na programu sportovní den, ovšem než jsme na něj mohli jít, museli jsme klubovnu uvést do původního stavu a vedle toho se ještě pořádně nasnídat. Sportovní den se konal v parku poblíž Branické loděnice, kterýžto park, jak jsme zjistili, byl trochu blíže k vodě, než bylo vhodné. Od vody totiž foukal ne úplně příjemný vánek, a tak bylo po celý den chladněji. Což ale mohlo vadit jedině vedoucím, kteří na rozdíl od dětí vesměs stáli na svých stanovištích. Děti totiž na sportovním dni běhaly, skákaly přes švihadla nebo pádlovaly na pramici.
Na dalších stanovištích bylo frisbee a již zmíněné hutututu. Mezi “klidnější” aktivity patřily pramice a frisbee, mezi ty intenzivnější pak skákání přes různá švihadla a kuželkovaná. Po necelých dvou hodinách zápolení jsme si spolu s ostatními oddíly ze střediska dali pauzu na oběd (buřtíky, mozarella, okurek, banány, kdo co chtěl) a po obědě jsme ještě dokončili aktivity, které týmům chyběly. Následně se vyhlásily výsledky a tím končil odpolední program. Většina oddílů a dětí nicméně šla ještě do lanového centra, než jsme se definitivně rozprchli do všech koutů republiky.
Více fotek zde.
8. května 2019
Křeček