Družiny a oddílová rada

Družiny

Panteři

Jsme panteři, jsme velké kočky a umíme pořádně škrábat!

Jsme nejmladší družinou, je nám mezi 6 a 10 lety.

Patří k nám: Bára, Daniel, Světlana, Ninja, Anetka, Amálka, Terezka, Nina a Natálka. A naší rádkyní je Laura.

Lenochodi

Jsme Lenochodi - líní darebáci. Naše jméno vymyslel darebák Oskar a znak nám dal lenoch Moucha. Nebo je to lenoch Oskar a darebák Moucha? To je jedno, Lenochodi jsme přece všichni!

A kdo je to "všichni"? No přece MY!

Fifinka, Ptáček, Moucha, Oskar, Patrik, Pavián, Zajda, Indiánka a Laura. Je nám 11-14 let. Rádkyní je Fifinka a jejím zástupcem Pavián.

Pokřik? Sorry, to neznáme. Jsme Lenochodi. Jsme čerství puberťáci, máme hromady energie, děláme si srandu z ostatních i sami ze sebe a rádi tropíme vylomeniny.

Lamičky

Pokřik? Ten je pěkně "lamáckej". My Lamičky rády jíme draky, pfuj!

Jsme družina, která se skládá z osmi skautů a skautek, jsou mezi námi Zeus, Orlice, Samuel, Laura a Šmudla. Naší rádkyní je Orlice a její zástupkyní Laura.

Nejspíš si říkáte, odkud jsme získali jméno Lamičky. No, to vzniklo trochu spontánně, my jsme si vždycky navzájem říkali že jsme lamy v něčem... a že těch věcí bylo hodně! Tak jsme si pak později řekli, že když už to je naše hláška, tak jsme z toho udělali jméno naší družinky.

Mrtvoly

Družina založená v roce 2020, původně parta lidí, kteří se skauty vlastně ani stát nechtěli. Hledali vždy obstojné výmluvy, aby se zodpovědnosti a povinnosti vyhli, ale bohužel si skauting našel cestu k jejich srdci. Mrtvoly se jmenují, protože jsou (jak je na fotce vidět) jejich duše odumřelé a bez fantazie.

Tato družina se skládá ze 15+ rangers a roverů, pomocníků a mladších vedoucích.

Momentální členové Mrtvol jsou Právě, Pajda, Elf, Cizinec, Kazič, Adéla, Terka, Snílek a Lukáš.

Družiny

Panteři

Jsme panteři, jsme velké kočky a umíme pořádně škrábat!

Jsme nejmladší družinou, je nám mezi 6 a 10 lety.

Patří k nám: Bára, Daniel, Světlana, Ninja, Anetka, Amálka, Terezka, Nina a Natálka. A naší rádkyní je Laura.


Lenochodi

Jsme Lenochodi - líní darebáci. Naše jméno vymyslel darebák Oskar a znak nám dal lenoch Moucha. Nebo je to lenoch Oskar a darebák Moucha? To je jedno, Lenochodi jsme přece všichni!

A kdo je to "všichni"? No přece MY!

Fifinka, Ptáček, Moucha, Oskar, Patrik, Pavián, Zajda, Indiánka a Laura. Je nám 11-14 let. Rádkyní je Fifinka a jejím zástupcem Pavián.

Pokřik? Sorry, to neznáme. Jsme Lenochodi. Jsme čerství puberťáci, máme hromady energie, děláme si srandu z ostatních i sami ze sebe a rádi tropíme vylomeniny.


Lamičky

Pokřik? Ten je pěkně "lamáckej". My Lamičky rády jíme draky, pfuj!

Jsme družina, která se skládá z osmi skautů a skautek, jsou mezi námi Zeus, Orlice, Samuel, Laura a Šmudla. Naší rádkyní je Orlice a její zástupkyní Laura.

Nejspíš si říkáte, odkud jsme získali jméno Lamičky. No, to vzniklo trochu spontánně, my jsme si vždycky navzájem říkali že jsme lamy v něčem... a že těch věcí bylo hodně! Tak jsme si pak později řekli, že když už to je naše hláška, tak jsme z toho udělali jméno naší družinky.


Mrtvoly

Družina založená v roce 2020, původně parta lidí, kteří se skauty vlastně ani stát nechtěli. Hledali vždy obstojné výmluvy, aby se zodpovědnosti a povinnosti vyhli, ale bohužel si skauting našel cestu k jejich srdci. Mrtvoly se jmenují, protože jsou (jak je na fotce vidět) jejich duše odumřelé a bez fantazie.

Tato družina se skládá ze 15+ rangers a roverů, pomocníků a mladších vedoucích.

Momentální členové Mrtvol jsou Právě, Pajda, Elf, Cizinec, Kazič, Adéla, Terka, Snílek a Lukáš.


Oddílová rada

Kdo vlastně může vést oddíl? Podle Stanov Junáka musí mít každý oddíl kvalifikovaného vůdce oddílu, který má jednoho nebo dva zástupce se stejnou kvalifikací. To znamená, že musí splnit podmínky vůdcovské zkoušky a doplnit ji akreditovaným zdravotnickým kurzem. Teprve pak může vůdce samostatně vést oddíl nebo tábor.

Ještě než se může vedoucí přihlásit na vůdcovský kurz, musí absolvovat nižší stupeň skautského vzdělání — čekatelský kurz, který je možné absolvovat už od patnácti let.

A kdo tedy vede náš oddíl? Na následujících stránkách se představí celé vedení našeho oddílu. Doufáme, že se díky tomu lépe poznáme.

Skautem jsem, protože mi to dává něco ohromného, spoustu kamarádů, skvělou partu, a hlavně radost, když vidím děti jak rostou, zlepšují se a sami začínají pomáhat v oddíle.

Křeček
Robert Sokola
Elf

zástupce vůdce oddílu, hacker oddílu, patron roverů

Jedné zběsilé noci jsem se narodil na Moravě, v Brně. Dostudoval jsem střední školu pro sluchově postižené Gellnerova, v Brně. Byl jsem se jen na chvíli kouknout do VUT FSI na jeden semestr, obor strojírenství, u kterého jsem si řekl, že tam mě budoucnost nečeká, tak jsem si našel práci jako tester pod Siemensem, kde pracuji spíše jako DevOpsák, developer a starám se o automatizace testů na zařízeních PLC. V oddíle se starám o všechno, co má připojení k internetu a elektřině, zejména hlavně webové stránky, spravuji Jáchyma pro náš oddíl a obecně IT v oddíle. Mimo to jsem vůdce roverů a dělám program specificky pro starší. V tomto směru jsem si udělal ČLK Sursum a dodělávám VLK Castor (Gemini).
K Potkanům jsem se dostal úplnou náhodou, jednoho pronudněného léta jsem brouzdil Facebook a tehdá narazil na Tiché Zprávy, které oznamovaly, že Potkani mají nedostatek vedoucích. Tak jsem napsal email, přišel na první výpravu a nějak se to semlelo. Obrátil se mi doslova život naruby a doteď je to jedna z nejlepších rozhodnutí, kterou jsem kdy udělal.

Jan Semerád
Křeček

vůdce oddílu, vedoucí družinovek Panterů

Oddíl vedu od roku 2020 a pracuji jako šéfredaktor časopisu UNIE v České unii neslyšících v Praze. Žiju v Praze, rád čtu, běhám orientační běh a reprezentuju v něm Česko mezi neslyšícími.

Vedoucího dělám už 12 let, všechno to začalo díky rodičům, kteří mě kdysi dávno přihlásili a přirostlo mi to k srdci. Vedu družinovky v Praze, dohlížím na chod oddílu, řeším dotace a granty, sháním tlumočníky a snažím se, aby ta velká skupina dobře fungovala. ?

Absolvoval jsem ČLK Trinity a VLK Quo Vadis. Na středisku jsem členem střediskové rady, kde pracuju na dalších projektech.

Stela Skýpalová
Právě

zástupkyně vůdce oddílu, fotografka

Jmenuji se Stela Skýpalová, ale mám skautskou přezdívku Právě. Pocházím z Valašska a momentálně žiju ve městě, kde se tramvaji říká šalina. Tak hádejte, kde to je. 😀 Ánoo, Bruno, ale no tak, Brno! Chodím do skauta už pátým rokem. Mám vystudovanou střední pedagogickou školu a ráda bych pokračovala dál na vysoké škole s podobným zaměřením.

Starám se o oddílové fotky, hospodaření i ostatní drobné věci, které není vidět, ale jsou podstatné. 😀 Mám skautské vzdělání a to je osvědčení z čekatelského kurzu a momentálně se účastním vůdcovského kurzu Ventus, abych mohla co nejvíc předávat dětem, vedoucím i rodičům. Práce s dětmi mě baví a díky skautu se mohu tímto směrem více realizovat. Skaut je moje srdeční záležitost. Mojí vášní je také focení a cestovaní. Jsem otevřená novým věcem a ráda přijímám nové výzvy, které mě v životě můžou posunout dál.

Jolana Sofie Půlpánová
Pajda

vedoucí, vedoucí družinovek Panterů

Ve skautingu jsem vyrostla. Dostala jsem se k němu přes rodiče, kteří se podíleli na vzniku našeho skautského oddílu. Na akce mě tahali už odmala a tak nějak mi to zůstalo. Ve svých pěti letech jsem se skautingu oficiálně upsala. V oddíle mám na starosti družinovky našich vlčat a světlušek v Praze, takže zatím připravuji programy pro mladší členy.

Pocházím z jedné vesničky na Praze-Západ, kde jsem také splnila povinnou školní docházku. Momentálně studuji Gymnázium Elišky Krásnohorské. Ve volném čase se věnuji historickému šermu, divadlu a ráda trávím čas v přírodě. Neodmítnu ani návštěvu jakékoli galerie či inscenace, ba naopak. O sobě bych řekla, že jsem aktivní člověk, ráda se účastním všemožných výmyslů, díky kterým vznikají krásné věci.

Jan Panský
Frodo

vedoucí

Su z Olomouce, studuji na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, obor Aplikovaná tělesná výchova. K Potkanům jsem se dostal po asi pětiletém lákání, stačilo jet na jeden tábor. A bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Mám rád historii, politiku a vesmír. Během časů korony jsem objevil kouzlo fitness. Také čtu, občas i píšu básničky. Patnáct let jsem závodně lyžoval, teď začínám trénovat mladé lyžaře. V „civilu“ jsem kromě trenéra i masér a kurýr.

Zajímám se o lidskou psychologii a o seberozvoj a chci své poznatky předat dál. Ve skautu jsem našel mnoho kamarádů a přátel. A také mám moc rád hry, u kterých se skauti i něco nového naučí do života. Po absolvování čekatelského kurzu Velká Morava jsem byl nakopnut k dalšímu poznávání a přemýšlení, tedy – doufám – správným směrem. Člověk se učí celý život a musí věřit, že stihne vstřebat všechno, co mu jeho učitelé říkají – i když mu některé věci dojdou až později.

Jana Havlová
Applík

vedoucí

Narodila jsem se v Hradci Králové, momentálně žiji s rodinou v Brně.  Pracuji na Masarykově univerzitě ve Středisku Teiresiás a poskytuji právní poradenství.

Ke skautingu jsem se dostala ze zvědavosti, kdy jsem začala chodit ke slyšícím skautům. Poté, co se naše skautská družina rozpadla, jsem se dostala k Potkanům. Po několika strávených letech jsem od nich odešla, abych se po 10 letech znovu vrátila – fráze „jednou skaut, navždy skaut“ u mě stoprocentně platí. Mám za sebou čekatelský kurz u Ohitiky a momentálně chodím na vůdcovský kurz Ventus. V oddíle se snažím pomáhat v rámci svého volného času, kterého bohužel nemám hodně – mimo svou práci jsem reprezentantkou České republiky v badmintonu a jsem činná ve výboru Českého deaflympijského výboru, z.s.

Ráda bych dětem byla vzorem, chtěla bych jim předávat své zkušenosti a znalosti, které mi skauting dal a které mě provázejí celý můj život. Jak jsem napsala dříve, jednou skaut, navždy skaut!

Adéla Brabencová

vedoucí, influencerka na IG a FB

Ahoj, jmenuji se Adéla Brabencová a říkají mi Ado. Jsem z České Lípy. Studuji předškolní a mimoškolní pedagogickou střední v Hradci Králové. Ráda sportuju a hodně čtu. 

Starám se o sociální sítě. 

Jak jsem se dostala do skautu? Začala jsem pomáhat kamarádce Právě na družinovkách. Postupně jsem trávila čas s dětmi a přišlo mi divné že jsem jen pomocnice a ne skautka. Jednoho dne jsem se rozhodla přidat ke skautům. Naučila jsem se spoustu nových věcí. Ráda trávím čas s dětmi, je to úžasný pocit, jak dokážou být šťastné a hlavně vidět radost u dětí. Také jsou tu skvělí lidi, nejvíc se mi líbí jak si navzájem pomáháme. Všichni jsou tu pro každého.