Na pomoc jsme si pozvali rodiče …
Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, vroubená je stromama, stromama. Ano, správně! 1. května na Svátek práce a den všech zamilovaných jsme se vydali právě na Okoř. A vzali jsme sebou také rodiče. Účast byla celkem hojná, společnost nám dokonce dělali i dva psi.
Naše první kroky směřovaly na autobus směr Okoř. V autobuse jsme se trochu tlačili, ale hned, jak jsme vystoupili, bylo nám o něco lehčeji. Alespoň do té doby než jsme zjistili, že v blízkosti známé zříceniny došlo k vraždě, a to přímo dvojnásobné. Dva sousedské manželské páry udržující samozřejmě velmi vřelé vztahy, potkala právě toho dne velká tragédie. Pepa s Terezou nalezli své partnery, Milenu a Jirku, mrtvé. Leželi bez života v jednom z pokojů bytu Jirky a Terezy.
Policie si nevěděla rady, a tak byla pod tíhou této katastrofy nucena povolat na pomoc ty nejlepší detektivní skupiny Vrrťapka a Židovská detektivní kancelář. Naším úkolem bylo jít po stopě a sbírat indicie, které nás měly dovést k pachateli. Na cestě k indiciím jsme museli překonat řadu překážek. Ale nakonec jsme získali všechny dostupné nápovědy a nezbylo nám než na to prostě přijít.
Ke konci naší cesty jsme zavítali do domu maminky zavražděné Mileny (tzn. Julči), která nás pohostila spoustou jídla. Po tomto hodokvasu bylo rozřešení nabíledni. Všichni jsme se pustili do složitých analýz, ale nakonec ty nejzákladnější lidské pudy zase zvítězily.
Jelikož Milena byla před svatbou boháčka, Pepa, který byl poměrně chudý, ji začal hned po svatbě o peníze obírat. Jirka, soused, na to přišel a Mileně to řekl. Vtom však přišel Pepa, Milenu popadl vztek a začala na něj křičet. Tak je Pepa ze strachu oba zabil. Záhada byla rozřešena, všechno jídlo v našich žaludcích. Tak jsme si ještě užili poslední chvíle mimo Prahu a v poklidu se vrátili domů.
Julča
1.5. 2013